Contact:
Ask me <3 Follow :3

Apríl nebo realita?

4. april 2013 at 22:17 | Ki-Han |  Oneshot
Apríl nebo realita?
JongKey
Written by: Ki-Han

Nastal den, který bych z kalendáře nejradši vyškrtl, protože hned po Taeminovi to vždy schytnu já. Jo, mluvím o té blbosti zvané Apríl. Ovšem, všechno má i svou kladnou stránku. Třeba minulý rok byl Apríl suprový, nikdy bych neměnil...

"Který debil?!" nepříliš nadšeně vykřiknu. Chtěl jsem si umýt vlasy. Jenže někdo mi dal do šamponu lepidlo. Klasika. Už bych na to měl být zvyklý, ale doufal jsem, že je to tento rok přejde. Doufal.. V tom možná bude ten problém, měl bych s tím něco dělat. Vyjdu z koupelny, vlasy mi na hlavě stojí jako po elektrickém šoku. Ostatní členi skupiny SHINee seděli na sedačce a stěží zadržovali smích. Snad jediný Taemin o tom nic nevěděl. Nebo je moc dobrý herec
"Tak kterej?!" naštvaně máchnu rukama, přičemž málem shodím vázu s květinama, která stála na polici vedle mně. Když ji zachytím a dám ji tak, aby stabilně stála, přijdu k mému kolegovi, který začínal smíchem pomalu rudnout
"Já to nebyl" zvedne ruce vedle hlavy ve vzdávajícím se gestu. Stále ho propichuju pohledem a nemíním přestat, dokud nevysype kdo to byl. Onew propukne v hlasitý smích. Po ani ne minutce se přidá i můj další kolega Minho. Jen Jonghyun, kterého jsem stále pozoroval, ho statečně držel. Už začínal pohybovat rty. Já se jen škodolibě ušklíbnu
"Takže jsi to byl ty! Ty.. Ty.. Ty!" nevymyslím dostatečně urážlivé přirovnání
"Nebyl!" ohradí se, ale v mžiku, taktéž jako ostatní, se začne nahlas smát. Něco zavrčím a opět zmizím v koupelně. Pokud z ní vyjdu a nebudu vypadat jako vylínaný pes, bude to úspěch. Protože vyčesat lepidlo, není něco zrovna snadnýho.

Po třech hodinách vyčesávání lepivé tekutiny se konečně podívám na vzduch. Otevřu dveře a naskytne se mi pohled za všechny prachy - Jonghyun se šlehačkou na xichtě. Bez rozmýšlení se začnu smát
"A máš to!" vykoktám mezi smíchem
"Fakt vtipný, Kibume.." zavrčí. Já ovšem ale chytnu ještě vetší záchvat. Opřu se o futra a čekám, co z něj ještě vyleze. Jediní, kteří si v tomhle svátku opravdu libují, jsou Onew, Minho a Jjong. Ikdyž, ten tak už nevypadal. Taemin a já jsme ho začmárali centrákem v kalendáři
"Jonghyun-hyung, ty jsi...-" zasekne se ve dveřích Maknae. Nezačíná se smát. Ba naopak šklebí se a dívá se na nás jako na debily "... Od šlehačky.." dodá nesměle a přijde k němu. Natáhne prst, nabere trochu a olízne ji "Od MOJÍ šlehačky!!" vykřikne a uskočí. Já se přemístím k malému Minniemu. Přehodím mu ruku přes ramena a ukážu na něj
"Von to pozná" pokývám hlavou
"Ha ha ha.." hlesne naštvaně Jjong a jde si umýt šlehačku z obličeje. Práskne dveřmi a my jen uslyšíme tekoucí vodu. Taemin se na mě nešťastně podívá
"Key-umma.. Proč mi vzali moji banánovou šlehačku, s 28% smetany?" špitne, div se mu do očí nenahrnou slzy. Já jen pokrčím rameny, pustím ho a odcházím do pokoje. Zvědavě nakouknu škvírou pootevřených dveří. Nic podezřelého. To je nějaký podezřelý. Beztak jak tam vztoupím se na mě vylije kýbl vody nebo.. Bůhví čeho jiného. Úplně je otevřu a netrpělivě čekám, co na mě odkud vyletí. Rozhlížím se po pokoji a hledám cokoli nebezpečného - ať už fyzicky, tak psychicky. Nic. Vejdu tam. Nic. Sednu si na postel. Nic
"Snad tu nic nebude" řeknu do prázdného pokoje. Nezakřikl jsem to. Nic se nestalo. Oddechnu si. Za dveřmi zaslechnu hlasy mých kolegů
"Zjistil to?" řekne jeden hlas
"Co?" nechápavě hlesne druhý. Slyším kroky, hlasy a plno dalších zvůků
"No, že jsme to byli my. Pamatuješ?! Řekls, aby jsme to udělali, aby si tě všímal, blbče!" zvedne hlas další. Mám dojem, že jsem to neměl slyšet. Potichu se postavím na nohy a jdu ke dveřím. Nikdo mě neslyšel. Bavili se tam dál. Pousměju se nad tím, co všechno tam slyším. Pak prudce otevřu dveře s kamenným výrazem. Všichni na mě upřou zrak a vyděšeně mě pozorují
"Kdo to všechno řek?" prolomím nekončící ticho. Nikdo nic "Tak kdo?!" zvednu krapet hlas. Onew nepatrně ukáže na Jjonga. Moje reakce byla jasná - wtf?! Podívám se na něj a spatřím červenajícího se mladíka. To není náš Jonghyun. To je nějaký mimozemšťan z planety Stydím se. Po chvilce se mu to asi rozleželo v hlavě. Rozutekl se pryč. Otevřel dveře, div je nevyrval z pantů. Zapomněl taky zavřít dveře
"Je to pravda?" probodnu Minha a Onewa pohledem. Ti jen nesměle přikývnou. Nemám na vybranou, musím za ním. Mám vcelku tušení, kam šel. Když jsem vyběhl z našeho bytu a já se octl na ulici, obklopily mě fanynky. Znáte to, autogram, fotku, no a to bude SNAD všechno. Všude řinčelo jejich "Key-oppa" apod. Upřímně?.. Lezlo mi to krkem. Zachránili mě až mí kolegové, kteří vyšoupli na balkón Minha v plavkách (V takové zimě.. Chudák Minho -_-) . Fanynky se na něj zadívali a já mohl v klidu pryč... Doběhl jsem do parku. S mojí fyzičkou to nebylo až tak špatný, takže jsem tam byl vcelku za slušný čas
"Dino?" zavolám a rozhlížím se. Zpoza stromu slyším čmárání a zvuk píšícího pera. Jonghyun přece píše písničky.. Podívám se tam - Nenápadně a potichu
"In the end?.." zašeptám a s nevinným úsměvem se k němu skloním. Jjong nadskočí vyděšením
"C-Co tu d-děláš?" vykoktá ze sebe. Posadím se naproti něj
"Je to pravda, Hyune?" podívám se mu do jeho tmavých očí. Byl zmatený a ucukával pohledem jinam. Kamkoli, kromě mně. Křečovitě svíral sešit s notami a se spousty slov. Nikdy jsem ho takhle neviděl.. Vždy byl sebevědomý a věděl co dělá. Teď je z něj... Toto.. "Je?" zopakuju otázku v kratší verzi. Tentokrát ji doplním mým úsměvem
"Kibummie.. Já.." přitáhl si lem mikiny více ke krku. To je poprvé co mi řekl 'Kibummie'. Byl jsem tím zaskočený
"Fajn, povedlo se ti to! Dostals mě! Vím, že to je Apríl!" máchnu rukama a zasměju se. On ale neprojeví ani sebemenší pokus o úsměv
"Není" zašeptá a upře pohled na zem. Můj úsměv stuhne. Vítr si pohrává s našimi vlasy. Jjongovi spadne ofina do obličeje. Konečně sebere odvahu a podívá se mi do očí "Já.. Miluju tě" konstatuje tiše Dino. Najednou nestuhne jen můj úsměv, ale celé tělo. Vždyť je to můj kamarád. Takhle naše úžasné přátelství nemůžem zničit. Jenže, když mu teď řeknu, že s ním chci být jen kamarád, zlomím jeho srdce a nevím, jak to bude dál zvládat. Přecejen je hodně citlivý. Je pravda, že když jsem s ním, cítím se lépe, než s kýmkoli jiným.. Ale dá se tomu říkat láska?.. Když to řekl, srdce mi poskočilo - z neznámých důvodů.. "Nemůžu s ním přece být!" okřiknu se v duchu. Když ale vidím jeho tvář, hnědé vlasy s blonďatou ofinou a červenající se tváře.. Nevím co k němu cítím. Možná,.. Jedna pusa by rozhodla ne? Jenže z přemýšlení mě právě ta "jedna pusa" vytrhla. Jeho rty se přilepily na ty moje. Zprvu jsem nevěděl co dělat. Pak ale,.. Jakoby bych v tom byl mistr. Jjong přestane a odtáhne se ode mně. Když se mi vše rozleží v hlavě usměju se. Natáhnu se k němu, chytím ho za zátylek a přirazím svou pusu na jeho. Před ani ne minutou jsem nevěděl, co k němu cítím.. Před chvilkou by mě ani nenapadlo, že bych někdy mohl být s někým jako je Jonghyun.. Teď už ale vím, že právě bez něj, už déle být nemůžu..

 

Be the first one to judge this article.

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Reklama